*E*M*O*

29. června 2008 v 22:11 | Niki & Samy |  Emo
Emo boys a Emo girls vyznávají osobitý styl, který je odlišuje od ostatních subkultur. Oblékají se do černé v kombinaci s růžovou, nebo jinou výraznou barvou. Klasický "Emo ohoz" je oblečení v černo-růžové kombinaci, může být i dvoubarevný vzorek.Různé náramky a nátepníky na rukách a zápěstích, pásky s železnými pyramidkami, rukavice bez prstů, baťůžek s různými plackami Emo. Mezi Emo můžete najít kluka v úzkých džínách, ale stejně tak můžete potkat Emo mládež, která si libuje ve spoustě železných nýtů na riflích. Náramky s lebkami, nehty nalakované na černo nebo na stříbrno.
Mejkap používají jak holky, tak i kluci, Emo-makeup, to jsou černé oční stíny, ale zase ne moc bohaté. Účesy se nedělí na ženské a mužské, často můžete vidět stejné jak u kluků, tak i u holek. Patka zakrývá jedno oko, barva vlasů černá nebo tmavě kaštanová. Účes nebo rozcuch vám dává svobodu výběru individuálnosti a přitom jasně ukazuje na pravého Emo.
CLICK NA CELÝ ČLÁNEK

Emo historie

Historie a stereotypy hnutí Emo
V poslední době po celém světě získává na stále větší oblibě svérázný, no dostatečně výrazný styl, rozpoznatelný na první pohled. Řeč je o nyní módním stylu EMO. Stejně jako všechny nové trendy není Emo výjimkou a obrůstá celou řadou pověr a drbů, začaly se kolem něj formovat nejneuvěřitelnější story. Pokusíme se vypořádat s EMO jako se stylem chování, jako s proudem šířícím se nyní mezi partami teenagerů.
Především poukážeme na to, že výrostky, hlásící se ke stylu EMO, nejvíce ze všeho přitahuje černá barva oblečení v kombinaci dalších výrazných (například růžových) barevných odstínů. Kdo není v obraze, pomyslí si při spatření exempláře EMO, že je to roker. Ovšem je to chyba, anebo prostý klam. Množství všelijakých přívěsků, nátepníků na zápěstích a také obliba železných doplňků na náramcích a opascích nebo ustříhnuté rukavice samozřejmě připomínají rokery, ale jenom vzdáleně. Nasmí vás zarážet nebo zmýlit ani džíny s velkým množstvým nýtů. Věřte, že před vámi stojí výrazný a nezapomenutelný představitel nového hnutí, které už dávno přerostlo v celou subkulturu.
Láska ke svobodě, výrazné individuálnosti a mládežnické nezávislosti odvedli dobrou práci a EMO jsou z jedné strany ve svých skutcích lehkomyslní, ale v něčem zas velmi důslední a přesní. Posuďte sami. Jestliže dříve byl mejkap především ženskou vymožeností, tak dneska ho můžete vidět i na mladých obličejích kluků, kteří našli svůj styl v tomto hnutí. Cit pro styl a takt je vidět na první pohled na tenké a pečlivé černé podmalbě očí. Stylové a hezké. Vše to navíc podtrhuje mimořádná stylová patka černé nebo kaštanové barvy, zakrývající jedno oko, takový hlavní poznávací znak milovníků EMO.
Kde se to všechno vzalo? Kdo byl tím průkopníkem téhle velikolepé zvláštnosti?
Obecně - slovo EMO je samo o sobě prostě zkratka obyčejného a v češtině známého slova - EMOCIÁLNÍ. A sám termín EMO označuje osobitou odnož hardcorové muziky. Styl interpretace téhle hudby je dobře zapamatovatelný, tj. z jedné strany melodická a naproti tomu chaotická muzika pohromadě se silnými a výraznými emocemi interpreta, blížící se až histerii, těžko někoho nechá lhostejným.
Pomineme-li všechny domněnky a fámy, tak současný styl EMO je máločím podobný svému praotci. Málokdo z dnešních Emo-kids a dalších představitelů tohoto směru zná, odkud opravdu přišla tahle větev ponejprv hudebního, a nyní už celého subkulturního proudu.
Všechno, co se dnes schovává pod obecným názvem EMO, je pouze povedená slovní hříčka managera a promoterů ve své době velmi populární skupiny «Embrace», která zářila v první polovině 80. let minulého století. Kapelu odlišovala důrazná emocionálně-lyrická hudba středního tempa s velkým množstvím kytarových popových grifů. Celé se to stalo základem pro zrození nového stylu pohybu sXe, který se stal rychle populárním jak mezi emákama, tak i hardcoristama.
V té době, v hlavním městě USA - Washingtonu, existovalo, vznikalo, nebo se rozvíjelo hodně podobných skupin s různými rockovými jmény, které směřovaly k souzvuku melodického vokálu a rockového tempa. Mezi nimi byly například Shudder to Think, Marginal Man, Soulside, Ignition, Gray Matter, Fire Party, Rain, Shudder to Think.
Zvlášť je třeba se zmínit o dnes již málo známém kolektivu s názvem Emotion Boys (ЕВ). Jeho zpěvák, John Wire, nosil jméno IMO, v anglojazyčné verzi Emo. Téhle kapele předpovídali velkou budoucnost, i když za tři roky práce mohli muzikanti oblažit své příznivce pouze jedniným albem «All for love». Bohužel se za nějaký čas skupina rozpadla, i když se jejich hudební styl, srovnatelný s dnes neméně populárním pop-rockem, zachoval dodnes i s uměním přitahovat k sobě holky během zpěvu emocionálních a osobními strastiplnými obavami naplněných písní. Očevidně tenhle líbivý styl vyšel od kapely «Emotion Boys». Těžko se někomu dařilo něčím oponovat proti pohledným a stylovým chlapíkům, kteří ke všemu ještě i s velkým zápalem zpívali o neopětované lásce, rozbitých a rozervaných citech. Mimochodem, na vrcholu populárnosti jméno frontmena, přesněji jeho zkrácená přezdívka, začalo přecházet na všechny zúčastněné a asociovat se ne pouze s jedním člověkem, ale s celou skupinou. A to už je zrození stylu. Tak se i stalo. Prošlo něco málo času a samotnou skupinu začali prostě nazývat EMO. A zvuk kapel, hrajících hudbu v podobném stylu, začali nazývat «klasickým washingtonským zvukem». A samy skupiny přijaly název «Emocore»
Zdroj: *HERE*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ol@ Ol@ | Web | 29. června 2008 v 22:52 | Reagovat

Nejsem emo a ani se nechysám:)

2 Niki-Autor Niki-Autor | Web | 29. června 2008 v 23:04 | Reagovat

hm,mon já taky ne ale dal jsem to sem ejn tak ro zajímavost a pro emouše...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama